Rozdíly mezi barevnými prostory RGB

sRGB byl vyvinut pro přenos obrázků mezi různými přístroji, tak k čemu potřebujeme Adobe RGB nebo dokonce ProPhoto RGB? Jak kdysi kdosi řekl: „sRGB dokáže zobrazit 16,7 milionu barev, Adobe RGB dokáže zobrazit 16,7 milionu barev, tak v čem je rozdíl?“ Odpověď je zcela prostá: Není to stejných 16,7 milionu barev. Moje příklady s tužkami a pastelkami měly po pěti barvách, pastelka však měla barvy tmavší než tužka. Tyto tmavší barvy pastelky nedokázala tužka poskytnout. Stejné je to i různými barevnými prostory RGB: Adobe RGB dokáže zobrazit barvy, které sRGB zobrazit neumí. Na obrázku oblohy s obláčky nedokáže třetina v sRGB zobrazit modř oblohy tak jasně jako Adobe RGB, zatímco tisk CMYK to ještě dokáže (rozdíly lze pochopitelně pozorovat pouze v případě, že používá rozumnou správu barev a váš monitor dokáže tyto modré odstíny zobrazit). Modrá vyvolaná pomocí ProPhoto RGB je ještě o něco intenzivnější než Adobe RGB. 

Jako u každého barevného prostoru RGB i sRGB má zcela konkrétní hodnoty barev pro červenou, zelenou a modrou. Spolu se zbytkem definice jsou vymezeny hranice barev, které barevný prostor sRGB dokáže zobrazit. Znamená to také, že nedokáže zobrazit všechny barvy, které umíme vnímat - a to je věc, na kterou jsem dříve nepomyslel. Vždy jsem se domníval, že RGB umí zobrazit všechny barvy, jenže za prvé RGB není konkrétní barevný prostor, ale barevný model, a za druhé barevné prostory jako sRGB nebo Adobe RGB zobrazují pouze část viditelných barev. Platí to zejména pro odstíny tyrkysové a zelenou, avšak také pro výrazně modrou a červenou, které sRGB nedokáže zobrazit příliš dobře. Adobe RGB řeší problém tyrkysové a zelené, má však také mezery u modré a červené. Teprve ProPhoto RGB těmito potížemi netrpí, má ovšem zase jiné slabiny. 

Namísto snahy ukázat hranice barevného prostoru sRGB na trojrozměrném útvaru, použiji jako příklad tři výřezy z barevného prostoru Lab pro jasy 66 %, 50 % a 33 %. Barvy v bíle ohraničeném poli dokáže prostor sRGB zobrazit, vše ležící mimo nikoli (zde zobrazené barvy jsou přirozeně pouze přibližnou podobou, protože knihtisk ani elektronická čtečka nedokážou zobrazit všechny barvy těchto výřezů z barevného prostoru Lab - a ano, barevný prostor je ohnutý a křivý, jako ostatně všechny barevné prostory. Proto se běžně zobrazují jako 3D modely. Na papíře je však považuji spíše za matoucí):

Pokud by váš monitor měl pokrýt barevný prostor sRGB, bude schopen zobrazit pouze barvy uvnitř bíle vyznačeného pole. Namísto barev mimo toto ohraničení zobrazí barvy nejbližších bodů uvnitř ohraničení. Proto například levý horní roh vypadá jako uniformní zelená plocha. 

I když vám to zde nemohu ukázat, naše oči by dokázaly rozlišit barvy mimo toto ohraničení, které sRGB nedokáže zobrazit. sRGB umí zobrazit jen třetinu barev, které vidí náš zrak. To, že v přírodě se vyskytují barvy, které sRGB nedokáže zobrazit, by se dalo ještě snést, to není nic dramatického. Zamrzí však, že tiskárny pracující se základními barvami azurovou, purpurovou a žlutou dokážou vytisknout některé barvy, které sRGB nezná. Zvláště patrné to je u odstínů azurové/tyrkysové: Tiskárna dokáže vytisknout tyrkysové odstíny, které sRGB nezná. Pro názornost jsem v následujících třech znázorněních azurově vyznačil barevný prostor CMYK ISO Coated v2, který se často používá v komerčních tiskárnách, v porovnání s sRGB:

Velké části obou barevných prostorů se překrývají a lze je v obou těchto prostorech zobrazit. Pozoruhodnější jsou oblasti, které se nepřekrývají. K tomu dochází především u zelenomodrých odstínů v tiskovém barevném prostoru CMYK ISO Coated v2, které v sRGB nejsou. Jinými slovy, jestliže obrázek připravíme pro tiskárnu v sRGB, nelze tyto barvy použít. Poznám to zejména u fotografií tyrkysových oděvů: Na fotografiích upravených v sRGB nikdy nevypadají tak zářivě jako ve skutečnosti.

Tento problém byl odhalen brzy po zavedení sRGB a jako řešení byl představen barevný prostor Adobe RGB. Adobe RGB byl navržen tak, aby pokrýval všechny barvy, které tehdy byly k dispozici pro tisk v CMYK. Dokonce i zde použitý moderní barevný prostor CMYK ISO Coated v2 je prostorem Adobe RGB pokrýt téměř úplně. Na následujících třech obrázcích jsem černě vyznačil barvy dostupné v Adobe RGB pro srovnání s azurově vyznačeným prostorem CMYK ISO Coated v2:

Člověk by si pomyslel: OK, takže kdykoli chci fotografii tisknout, měl bych namísto sRGB použít raději Adobe RGB, protože sRGB neobsahuje některé barvy, hlavně odstíny tyrkysové a tmavší odstíny šedé. 

V tom však vězí historický i současný problém: sRGB se již etabloval jako standard a je jím dodnes, o téměř dvě desetiletí později. De facto se jedná o standard pro barevné prostory RGB. Zašlo to tak daleko, že i dnes stále řada programů a poskytovatelů tiskových služeb zvládá pouze sRGB. Adobe RGB byste měli použít, pouze máte-li jistotu, že jej dokážou zpracovat vaše programy pro úpravu fotografií a vaši poskytovatelé tiskových služeb. A zcela upřímně: S Adobe RGB si poradí málokdo! Když jsem začal zadávat tisk fotografií ve vyšší kvalitě, vůbec mě nenapadlo, že by někdo Adobe RGB nemusel podporovat. Svůj první výtisk na plátno jsem dostal od místního dodavatele, který měl špičkovou tiskárnu značky HP. Výsledek mě hluboce zklamal a chybu jsem přikládal plátnu. Barvy byly mdlé, obrázek vypadal správně, jenže slabým podáním barev působil prostě jen smutně. Přesně to se totiž přihodí, když tiskárně předáte data v Adobe RGB, poskytovatel je však nedokáže zpracovat a čeká sRGB: Barvy jakž takž odpovídají, působí ale mdle a slabě. Zde je pro příklad fotografie majáku na ostrově Amrum. Nalevo: barvy po správné úpravě a tisku. Napravo: barvy předané tiskaři v Adobe RGB, kdy tisk ignoruje barevný prostor (v odborné hantýrce bychom řekli, že tiskař obraz převedl do barevného prostoru sRGB, ačkoli obrázek byl v Adobe RGB):

Barvy jsou podobné, avšak u verze, která ignoruje Adobe RGB, nejsou tak jasné, protože u tohoto příkladu nedokázala tiskárna tento barevný prostor zpracovat. Nejvíce patrné je to u červené na majáku, byť i modrá obloha je méně jasná a některé barvy se ztrácejí i v zelené. Totéž se stane, pokud si soubor zobrazíte nebo upravíte v programu, který neumí pracovat s barevnými prostory. 

Plyne z toho důležité poučení: Adobe RGB používejte pouze s programy a poskytovateli, kteří jej umí zpracovat! Za sebe jsem se obecně rozhodl vyhýbat levným dodavatelům tiskových služeb, protože jejich výsledky nejsou nikdy takové, jaké si představuji. 

Mimochodem pokud jde o poskytovatele tisku, lidé se velice často pletou! Domníval jsem se, že dodavatelé, jejichž služby využívám, patří mezi kvalitní a Adobe RGB jistě zvládnou zpracovat. Ale kde, ani zde to neplatilo pro každého z nich. Stávalo se také, že někdy to vyšlo a jindy ne. Dokonce i poskytovatelé, kteří Adobe RGB přijímají, často nevyužili rozšířené barvy (k tomu se v cyklu ještě vrátím). 

Další oblastí, v níž se Adobe RGB hodí, je zobrazení na obrazovkách s takzvaným širokým gamutem. Tyto monitory se vyznačují tím, že dokážou zobrazit barvy mimo rozsah sRGB. Pokud připravujete fotografie pro takové obrazovky, mělo by samozřejmě smysl použít rozšířený barevný prostor. Zkalibrované obrazovky někdy dokonce dokážou zobrazit i barvy mimo rozsah Adobe RGB. Poznámka na okraj: To, že určitá obrazovka dokáže zobrazit barvy ležící mimo sRGB, ještě neznamená, že umí zobrazit všechny barvy uvnitř sRGB. Některé monitory například dokážou zobrazit velmi syté odstíny červené, které dalece přesahují možnosti sRGB, současně ovšem nejsou schopny zobrazit všechny odstíny modré, které v sRGB zobrazit lze.

ProPhoto RGB je jednoduše o stupeň výš: ProPhoto RGB dokáže zobrazit v podstatě všechny viditelné a tisknutelné barvy a hodí se ještě lépe pro správnou reprodukci barev. Jako příklad použijeme následující fotografii, kterou si chci nechat vytisknout:

Sám nemám odpovídající tiskárnu; místo toho hledám poskytovatele služeb, kteří používají špičková zařízení a jsou schopni správně zpracovat barevné prostory. Typickou tiskárnou v této oblasti je Epson Stylus Pro 9900, jehož barevný profil pro můj oblíbený papír Hahnemühle Photo Rag jsem vyznačil červeně na následujících třech vyobrazeních (černé ohraničení je opět Adobe RGB):

Epson dokáže vytisknout barvy, které nejsou součástí Adobe RGB, například některé světlé odstíny žluté a oranžové nebo některé střední a tmavší odstíny zelené a tyrkysové. Protože se nechci vzdát žádných barev a tento obrázek velmi pravděpodobně obsahuje odstíny žluté, kterých by se to týkalo, použiji větší barevný prostor, který pokrývá i tyto barvy. Tím by byl prostor ProPhoto RGB, který jsem pro vás vyznačil žlutě ve srovnání s tiskárnou Epson na následujících třech obrázcích:

ProPhoto RGB má velkorysý rozsah, a je tak schopen pokrýt všechny barvy, které dokáže vytisknout uvedená tiskárna. Mým pracovním barevným prostorem při přípravě uměleckých tisků je tak ProPhoto RGB. Jak jsem však byl nucen zjistit, ProPhoto RGB podporuje ještě méně poskytovatelů tisku, a navíc i ti, kteří jej přijímají, dodávají různé výsledky. Pokud poskytovatel tiskových služeb nerozpozná ProPhoto RGB nebo jej nedokáže zpracovat, vykazuje výsledek chybné barvy. Nalevo: normální obrázek. Napravo: obrázek zaslaný v ProPhoto RGB do tiskárny, kde byl interpretován jako sRGB (tiskárna přiřadila fotografii barevný prostor sRGB):

Barvy jsou slabší a mají částečně posunutý barevný odstín. Některé jiné firmy tyto rozšířené barevné prostory rozpoznají a zpracují, ne však tak, jak jsem očekával.