Výr velký, sova, vlk a další..

Tanja Brandt měla vždy psy. Její velkou láskou je belgický ovčák Ingo, který jí dělá společnost již deset let. A už skoro dva roky jim pak dělá parťáka mladý československý vlčák Dio, který vypadá jako vlk. "Bourací koule na čtyřech nohách, poněkud zbrklý šedivák, kterého se nakonec podařilo skvěle vycvičit." charakterizuje svého mazlíčka Tanja.

Aby si Tanja Brandt mohla splnit svůj sen o chovu vlastních sov, musela si podle zákona pořídit lovecký a sokolnický lístek. Život bez sov si již nedovede představit. Jak si ale něžné sovy rozumí se dvěma velkými psy? Podle fotek na Instagramu Tanji je odpověď velmi jednoduchá: úžasně dobře! Sledující se mohou na vlastní oči přesvědčit, jak si Ingo s Diem rozumí s Bruni a jejím partnerem Klausem-Barbelem. Ve voliérách žijí také Lusi (samec) a Carola a také sovy pálené Rudiger a Lutz. Největšími hvězdami sociální sítě jsou pak sovy bělolícé - chronicky nevrlý Gandalf a jeho parťák Gerd, nebojácný sýček Albi a jeho plachý společník Siggi. V neposlední řadě káně pouštní Phoenix. 

Fotografie Tanji Brandt můžete nacházet nejen v knihách nebo kalendářích. S téměř 400 000 sledujícími na Instagramu a více než 220 000 fanoušky jejích různých profilů na Facebooku je Tanja Brandt v současnosti jednou z fotografek s nejširším záběrem na německé sociální síti. Na otázku, jakou strategii pro sociální média použila, aby dosáhla takového dosahu, Tanja Brandt jen nechápavě kroutí hlavou. Není pochyb o tom, že roztomilá zvířátka jsou sama o sobě dobrým předpokladem pro úspěšnou "produkci obsahu". Pokud jste ale zároveň dobrým fotografem a umíte zvířata zajímavě vyfotit, je to samozřejmě obrovská výhoda. Z důvodu příliš velké trémy před kamerou, odmítá Tanja většinu pozvání do televize. Je to ale vynikající vypravěčka a to jí prospívá nejen při psaní knih, ale také při vytváření příběhů na Instagramu a Facebooku.

V praxi není soužití se sovami tak snadné. Tanja Brandt měla vždy potíže najít vhodnou nemovitost, kde by mohla se sovami žít. Před několika měsíci našla se svým partnerem Christianem Borchartem, strojním inženýrem s doktorátem, který prý "nemá rád psy", jak Tanja s přimhouřením oka říká, bývalou vesnickou pekárnu v Hochsauerlandu. Oba ji nyní postupně přestavují na svůj nový domov. 

Tady mají dostatek prostoru pro voliéry. Aby vždy věděli, že se jejich ptákům daří dobře, nainstalovali kolem voliér bezpečnostní kamery. Objekt se nachází uprostřed obce Hoppecke, nedaleko kostela. Fotografka velmi rychle zjistila, že se o svůj pozemek dělí s tlupou mývalů, mnoha kočkami, kunami a liškami, zejména v noci. Ty však představují velké nebezpečí, přinejmenším pro menší sovy, a proto bylo nutné okamžitě posílit oplocení voliér. 

Fotografka byla ale zvířecími přírustky do rodiny nadšena a výsledkem je, že lišky Theo a Thea, kuny Bernd a Berni, kočka Ninja a mývalí parta už také patří mezi hvězdy na sociálních sítích. 
 

Úspěch na sociálních sítích je dána především tématem obsahu. Sovy a psi jsou zkrátka roztomilí. Ale to samo o sobě nevysvětluje velký dosah příspěvků fotografky. Důležitým faktorem úspěchu je také autenticita. "Jednoduše nechávám své followery, aby nahlédli do mého obvykle poněkud chaotického života," vysvětluje Tanja Brandt. Často dostává zpětnou vazbu, že její fotografie a příběhy působí na mnoho lidí velmi pozitivně. Pro její sledující je její práce rozptýlením, zábavou, zlepšovačem nálady, ale také vzorem. 

"Nedávno mi byl diagnostikován Aspergerův syndrom. Na jednu stranu mě to vyděsilo, ale na druhou stranu se mi velmi ulevilo, protože mi to také do jisté míry vysvětluje, proč jsem taková, jaká jsem," vysvětluje fotografka. Samozřejmě přemýšlela, jak se s diagnózou vypořádat, a rozhodla se o své nemoci otevřeně mluvit. "Proč bych to měla tajit? Nevybrala jsem si ji a můj psychický stav není nic, za co bych se měla stydět víc než za něco fyzického," vysvětluje Tanja své rozhodnutí. Fotografka tak působivě dokazuje, že na jedné straně potřebujete "obsah", abyste byli úspěšní na sociálních sítích a na druhé straně musíte mít osobnost a charakter. Do třetice musíte být dobrým vypravěčem, který "obsah" zprostředkuje zábavným a vzrušujícím způsobem. 

Když se Tanji zeptáte na její obchodní koncept, trochu zmateně pokrčí rameny. Fotografka se může ohlédnout za řadou knižních publikací - fotografických a naučných knih, ilustrovaných knih a její biografie. Také prodává kalendáře, plakáty a další merche položky na svém internetovém obchodě. Spolupracuje s foto firmami a společnostmi z oblasti krmiv pro domácí mazlíčky. Organizuje přednášky a workshopy. Ty se liší od mnoha podobných nabídek. Netvrdí, že by programy jako Adobe Lightroom a Photoshop dokonale ovládala do posledního detailu. Vypráví, jak používá nástroje k dosažení svých výsledků. Pro fotografku je nakonec důležitý výsledek, nikoli způsob, jak se tam dostat.

To, co platí pro fotovýbavu a software, platí i pro monitor. „Monitor mi musí ukazovat naprosto přesný pohled na můj obrázek“, shrnuje Tanja své očekávání. Zní to tak jednoduše a samozřejmě, vyžaduje to však speciální grafický monitor, který je nutné pravidelně kalibrovat. Již řadu let spoléhá Tanja na grafické monitory EIZO. „Začala jsem s ColorEdge CG2730, ale poslední cestu autem nepřežil“, vzpomíná smutně fotografka. Poté přešla na ColorEdge CS2740, který oceňuje zejména pro jeho ostré 4K rozlišení.

V následujících měsících plánuje Tanja se svým partnerem plně se věnovat rekonstrukci staré pekárny. V přízemí vzniknou kancelářské a pracovní prostory pro zpracovnání fotografií. Horní patro bude sloužit jako obytný prostor. Podkroví zůstane prozatím nevyužité. "Myslím, že tam straší," říká fotografka a usmívá se. Pokud v něm skutečně straší, duchové budou jistě přijati do fotoklubu a uvidíme je na sociálních sitích spolu s Ingem, Diou, Bruni, Gandalfem a mývalím gangem:).