Pracoviště pro slabozraké

Obecně platí: monitor by měl být umístěn tak, aby horní hrana obrazovky nebyla nad úrovní očí. Výrazně nižší umístění v podhledu, tj. s pohledem dolů, vyhovuje fyziologickému mechanismu zaostření zraku na blízko, a tím podporuje spolehlivé vidění zblízka. Další výhodou nízké polohy obrazovky je to, že při pohledu směrem dolů oční víčko překrývá větší část oka, a tím brání vysychání rohovky.

Dále by osa pohledu měla být trvale rovnoběžná s okenní tabulí. Nelze-li se vzhledem k architektonickému řešení vyhnout situaci, kdy se okna nacházejí před monitorem nebo za ním, je třeba použít odpovídající zaclonění (žaluzie, rolety, skládané clony apod.). Celkově hrají rozdíly v úrovních jasu v zorném poli uživatele obrazovky významnou roli. Poměr jasů by měl vždy být vyvážený, aby oči nebyly nuceny přizpůsobovat se skokově příliš velkým rozdílům. To jinak způsobuje dodatečný stres, kterého je však možno se vyvarovat.

Jestliže profesní pravidla pro projektování pracovišť s obrazovkou vycházejí z minimální vzdálenosti 50 cm, u osob se zrakovým postižením je z důvodu zvětšení často zapotřebí mnohem menší pozorovací vzdálenost. To nemusí být nutně škodlivé, v takovém případě je však namístě instalovat monitor na kloubové otočné rameno, které zabrání fyziologicky nepříznivému držení těla. V konkrétních případech může být v této souvislosti užitečná i vyšší pozice obrazovky (např. střed v úrovni očí), neboť při krátkých pozorovacích vzdálenostech jinak čtení dolní části obrazovky vede k velmi nevhodným tělesným polohám.

Zásadní význam má kromě velikosti obrazovky také poměr stran. Lidem se zrakovým omezením se často neuváženě dodávají velkoformátové monitory, které ale nemusejí vždy být tím správným řešením. Se zkracováním pozorovací vzdálenosti pro čtení a zejména se zmenšováním zorného pole nebo při vidění na jedno oko by měla být zvolena taková úhlopříčka obrazovky, aby bylo možnost přehlédnout celou plochu obrazu bez výrazných pohybů hlavou. Proto jsou i v době širokoúhlých a ultraširokoúhlých monitorů často vhodnou volbou monitory s „klasickým“ poměrem stran 4:3 nebo 5:4. Je-li vybrán široký formát obrazu, vyhoví často lépe formát 16:10 díky menší šířce, než rozšířený formát 16:9.

Kromě toho jsou důležité také další vlastnosti, jako je antireflexní povrch, stabilita pozorovacích úhlů, jas, kontrast a teplota barev. Důležitá je také možnost montáže kloubového otočného držáku podle normy VESA. Pozornost by měl být věnována též certifikacím (TCO, TÜV atd.).

Lidé se zrakovým postižením mají často zvláštní požadavky na jas a kontrast monitoru. Jas by tudíž mělo být možno nastavit v širokém rozsahu. Totéž platí pro teplotu barev, která může vzhledem k rozdílnému spektrálnímu složení příslušných světlých barev oslňovat, nebo oslnění snižovat.

Vzhledem k tomu, že poloha monitoru, např. při pohledu shora nebo při zvláště krátké pozorovací vzdálenosti, může někdy znamenat extrémní pozorovací úhly, je také nesmírně důležitý stabilní kontrast při všech zorných úhlech. Vhodným příkladem jsou monitory vybavené panely typu IPS a VA. Zásadní je také antireflexní povrch displeje, který významně omezuje rušivé odrazy na ploše obrazovky. Nedostatečná antireflexní schopnost se zvláště výrazně projevuje u negativní polarity (bílé písmo na černém pozadí). Toto zobrazení často používají lidé se silnou citlivostí na oslnění, kteří by proto měli dát pozor právě na kvalitní antireflexní úpravu.

Rozlišení je často považováno za klíčovou vlastnost monitoru. Je třeba poznamenat, že vyšší rozlišení má zpočátku za následek menší zobrazení, což může způsobit, že rozpoznávání je namáhavější nebo vyžaduje větší zvětšení či škálovací faktor. Vyšší rozlišení mají význam, pokud je skutečně třeba zobrazit více informací nebo podrobnější informace.

Rozlišení WQHD se používá zejména u monitorů od velikosti 27 palců. Pixely jsou zde menší a hustěji rozmístěné - zobrazení působí ostřeji a dá se zobrazit více informací.

Lidé se zrakovým postižením často rozdíly v rozlišení nepostřehnou. Ke zvětšení obrazu proto lze - u monitorů s kvalitní interpolací - použít také nižší rozlišení.

Pro dojem ostrosti zobrazení na určitém monitoru je obecně nejdůležitější hodnotou jeho pixelová hustota, tj. množství pixelů na plochu. Je-li umístěno výrazně hodně pixelů na malé ploše (např. na obrazovce smartphonu), nemá již lidské oko dostatečnou rozlišovací schopnost k tomu, aby rozpoznalo jednotlivé body obrazu. Výsledný obraz pak vnímáme jako „ostrý jako břitva“.

Jak už bylo řečeno výše, pozornost je nutno věnovat poměru úrovní jasu na pracovišti. Pokud se pohledem přejíždí mezi dvěma body, měly by tyto body být umístěny co nejblíže k sobě a zároveň, je-li to možné, ve stejné pozorovací vzdálenosti. Dva monitory umístěné vedle sebe by proto v ideálním případě měly být téhož typu a měly by též být sladěny, pokud jde o nastavení jasu, kontrastu a teploty barev. Měly by být postaveny těsně vedle sebe, ideálně by měly mít tenký rámeček.

Také papírová předloha by měla být umístěna co nejblíže k obrazovce. I zde je možné k zachování totožné pozorovací vzdálenosti použít vhodné držáky. Užitečnou pomůckou je často také stolní lampička, která lépe osvětlí písemný podklad a umožní přizpůsobení jasu obrazovky.

Kromě klasického umístění monitorů vedle sebe je také možno zvolit umístění nad sebou. Aby při této sestavě nebyl horní monitor příliš vysoko, je zcela nezbytné použití dvou kloubových otočných ramen.

I když zohledníme všechny výše uvedené faktory brýlím se někdy nevyhneme. V souvislosti se sníženou akomodační schopností (schopnost oka přizpůsobit se různým pozorovacím vzdálenostem) - nejčastěji s rostoucím věkem - nebo zkracováním vzdálenosti potřebné ke čtení je zpravidla nutné opatřit si brýle individuálně přizpůsobené práci na obrazovce. Ty jsou pak základem pro všechna další opatření.

Zatím jsme se věnovali pouze některým (zrakově) ergonomickým aspektům monitorů. Dle závažnosti zrakového omezení je však zapotřebí vyhledat další speciální pomůcky a osvětlení, případně se obrátit na odborníka, který Vám pomůže vytvořit pracoviště šité na míru.