Hermann Hirsch a Jan Leßmann - fotografové ze společnosti "Zeitweise"

S Janem (JL) a Hermannem (HH) jsme si povídali mimo jiné o týmové fotografii, vizuálním jazyku a jejich přístupu k fotografování přírody. V tomto rozhovoru oba fotografové přibližují svůj postoj ke zpracování snímků a hovoří o výběru monitoru.

Krátce poté, co jste se chtěli s "Zeitweise" skutečně pustit do práce, vám většinu plánů překazila pandemie. Jak jste se s ní vypořádali?
JL: Rozběhli jsme online workshopy. Nejenže se během pandemie velmi dobře osvědčily, ale dodnes jsou velmi oblíbené a jsou stálou součástí naší nabídky vedle osobních workshopů a fotografických výletů.

Co podle vás dělá dobrého fotografa přírody?
JL: Musíte být trochu blázen. Fotografování přírody je často frustrující, protože mnoho faktorů nemůžete ovlivnit. Musíte být trpěliví a vytrvalí. Pomáhá zvědavost a potřebujete mít vycvičené oko, abyste rychle reagovali na vzniklé situace.
HH: Důležité jsou také znalosti: jednak o fotografické technice, jednak o tom, co fotografujete. Nemusíte znát latinské názvy zvířat, která chcete fotografovat, ale znalost toho, kde a kdy je najít a jak se chovají, výrazně zvyšuje vaše šance na úspěch. A v ideálním případě si také vytvoříte vizuální jazyk.

Co charakterizuje vaši fotografii?
JL: Nejlépe ji vystihuje termín "náhoda". Snažíme se využívat štěstí a momentu překvapení, být ve správný okamžik na správném místě. Konkrétně se snažíme nedržet se tvrdošíjně pevného plánu a nenechat se frustrovat, pokud projekt nelze realizovat 1:1. Náš základní postoj je spíše "co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra", a proměnit to ve skvělý obrázek. Tímto způsobem se vždy snažíme rozpoznat výjimečnost v obyčejných věcech.

Vaše snímky inspirují svými neobvyklými úhly a abstraktními realizacemi. Jak na to přicházíte?
JL: Je to výsledek mnoha pokusů a omylů, cvičení a zachování otevřenosti novým věcem. Pokud se dlouho díváte na velký obraz, váš smysl pro detail a abstrakci se časem vyostří. Pak už nejde o co nejdokonalejší zachycení konkrétního zvířete, ale o prožívání věcí v přírodě a vytváření kreativních snímků v těchto situacích. Už nejde o čistou dokumentaci. Příroda poskytuje rámec pro kreativní umělecké vyjádření.

Jaké jsou vaše limity?
HH: Pro nás je vždy na prvním místě zážitek z přírody. Naše snímky jsou vždy pořízeny na místě, tak jak je ukazujeme. 
JL: To nám však nebrání v tom, abychom si s sebou na fotografování brali předměty, které pak na místě fotografujeme a jejichž prostřednictvím dosahujeme zcizovacích efektů. Může to být například ocelová houba, hranol nebo i struhadlo na sýr. 

Jakou roli hraje ve vaší práci technologie?
JL: Fotografování přírody často vyžaduje spoustu vybavení, jako jsou rychlé fotoaparáty, objektivy, dálkové spouště nebo světelné závory. V tomto ohledu jsme velmi nároční. Vybavení prostě musí být opravdu dobré a fungovat. Ale technika je vždy jen základním požadavkem pro silné snímky. 
HH: Musíte také ovládat techniku. Zejména při fotografování zvířat musíte často reagovat během zlomků sekundy, abyste zachytili extrémně prchavou a rychle se měnící situaci. To prostě vyžaduje praxi.

Nyní "Zeitweise" vystupuje nejen jako společnost, ale také jako "Zeitweise" přihlašujete fotografie do soutěží. To je neobvyklé, že?
HH: To možná ano, ale je to logické: když pracujeme společně na tématech nebo nápadech na obrázky, děláme to jako tým a neděláme záměrně totéž. Rozdělíme se, používáme například různé ohniskové vzdálenosti, různé úhly nebo místa. Důležitý je zde konečný výsledek, a ne to, kdo měl náhodou vhodnější ohniskovou vzdálenost, ideálnější úhel nebo měl prostě více štěstí. 
JL: A u složitých sestav se světelnými závorami nebo dálkově ovládanými fotoaparáty stejně často není možné říct, kdo z nás snímek pořídil. Jedná se pak o "Zeitweise" fotografie. 

Jaký význam má pro vás digitální zpracování obrazu?
JL: Optimalizujeme naše snímky, aby lépe vynikl náš umělecký výraz. V zásadě se ale řídíme pravidly soutěže GDT, ze snímku neodstraňujeme nic kromě znečištění snímače ani nepřidáváme nic, co tam ve skutečnosti nebylo. 

Jak vypadá vaše pracoviště pro úpravu snímků?
HH: Mobilní počítače jsou dnes tak výkonné, že vše děláme na našich MacBook Pro. Doma jsou pak MacBooky připojeny k monitorům EIZO ColorEdge.

Jaký význam mají monitory při úpravách vašich snímků?
JL: Bohužel mnoho fotografů o svých monitorech nepřemýšlí. Já se snažím minimalizovat čas, který musím strávit na monitoru, abych se mohl plně soustředit na své snímky. K tomu ale potřebuji mít jistotu, že můj monitor zobrazuje naprosto přesný obraz mých obrazových souborů. Toho bohužel naprostá většina monitorů nedosahuje. Jednak většina monitorů není technicky schopna zobrazit fotografie v požadovaném barevném prostoru. A pak je jejich zobrazení často tak nepřesné, že nejsou vhodné pro náročné úpravy obrázků.

Jaké monitory v současné době používáte a proč jste si vybrali právě tyto monitory?
JL: Já používám monitor ColorEdge CG2700X a Hermann používá monitor CS2740. Jak jsem již řekl, jsme poměrně nároční, pokud jde o naše technologie. A EIZO naše náročné požadavky splnilo. Oba monitory mají 27 palců. Oceňujeme široký barevný gamut, vynikající homogenitu a ostrost rozlišení 4K. Vynikající tovární kalibrace EIZO zajišťuje naprosto přesné zobrazení obrazu a rychlou rekalibraci. Můj CG2700X se dokonce dokáže kalibrovat sám. To je neuvěřitelně pohodlné. 
HH: Super praktické je také to, že k monitorům můžeme jedním kabelem přes USB-C připojit naše MacBooky, které lze využít i k jejich nabíjení a připojení periferií připojených k monitoru. 

Co vás čeká dál?
JL: Pracujeme na rozšíření nabídky našich služeb. Velmi se těšíme na průzkum nových destinací a k Zeitweise se připojí další instruktoři. Chceme také dále rozšiřovat náš kanál na YouTube a nedávno spuštěný videopodcast.

Webové stránky | YouTube | Instagram