Fabio Antenore - Mistr času

Technologie a kreativita vždy hrály hlavní roli v profesním životě fotografa Fabia Antenore.V jeho bývalém zaměstnání zvukového inženýra a hudebního producenta mu však šlo především o co nejlepší zachycení a realizaci kreativních nápadů ostatních kreativců.

Později se Antenore rozhodl soustředit na vlastní kreativitu a rozvíjet svou vášeň pro fotografování. "V té době jsem byl často venku a chtěl jsem zachytit to, co mi příroda dává. Krajina na vás neklade žádné nároky. To mi pomohlo najít sám sebe," vzpomíná Antenore. Od samého počátku nebylo jeho cílem střízlivě dokumentovat krásy přírody. Místo toho chtěl Antenore vytvářet umělecká díla, která by přírodu zobrazovala co nejkrásněji. Postupem času Antenore vyvinul svůj styl, který nyní nazývá "hyperrealistická fotografie". Jeho cílem není věrnost realitě, ale maximální emoce a dokonalost. Zatímco se dlouhá léta zaměřoval na krajinu, v posledních letech stále častěji fotografuje také městské scenérie. Antenore nedávno na svých webových stránkách vydal e-knihu "Fotografování ulic", v níž prozrazuje své nejlepší tipy a triky.

Kolik reality je v Antenoreho hyperrealitě?

Antenoreho obrazy lze asi nejlépe popsat jako "velkolepé". Jsou barevné, bohaté na detaily, technicky brilantní a často zaujmou světelnými situacemi, které se v realitě vyskytují jen zřídka. Pokud se na jeho snímky podíváte povrchně, mohli byste si myslet, že jsou vytvořeny umělou inteligencí nebo složeny z mnoha různých obrazů. Podezření na kompozici ukazuje správným směrem, ale jiným způsobem, než by se mohlo zdát. Důvodů pro "hyperrealistický" efekt jeho snímků je několik. Tím rozhodujícím je zřejmě skutečnost, že při tvorbě snímků hraje zcela zvláštní roli časová osa, přesněji řečeno čas zachycení. Antenore se ve své fotografii řídí standardem pravdivosti, který si sám stanovil: podmínky místa jsou pevné. Vše, co je na snímku vidět, vyfotografoval přímo na místě. Proměnlivá je pouze časová osa. To znamená, že jednotlivé prvky snímku byly vyfotografovány v různých denních dobách a následně v postprodukci spojeny a opatřeny vhodnou světelnou náladou; tato technika se nazývá časový odlesk.

Sbírání dílků skládačky

To je také důvod, proč Antenoreho snímky často vznikají dlouho a proč zůstává za stativem mnoho hodin a pořizuje množství stejných fotografií v různých denních dobách. Vznikají tak snímky za slunečního svitu, ve zlatých a modrých hodinách i s hvězdami nebo dokonce s Mléčnou dráhou. Antenore pak v postprodukci "skládá" hotový snímek tak, že z různých verzí téhož snímku skládá jednotlivé obrazové plochy jako dílky skládačky. Jeho snímky pak nejsou realistické. Přesto se však výrazně liší od snímků umělé inteligence nebo kompozic, v nichž byly poskládány prvky z nejrůznějších míst. Antenore stále zobrazuje fotografované místo. 

Jen ne jako skutečnou situaci, zachycenou v krátkém okamžiku, ale jako idealizované "best-of".

Na otázku, jaké jsou faktory úspěchu jeho snímků, Antenore odpovídá: "30 % detailní plánování, 30 % pokročilá technologie focení na místě a 30 % postprodukce na monitoru. Zbytek je štěstí."

Průzkum a příprava lokace

Antenore si vede obsáhlý seznam míst, která chce jednou fotografovat, a postupně je zpracovává. V současné době má na GoogleMaps shromážděno více než 1 000 míst, včetně množství informací důležitých pro fotografování. S pomocí příslušných nástrojů, jako jsou Photo Pills nebo Google Earth, vyhledává další informace, s jejichž pomocí může plánovat fotografování na místě. Podle polohy Slunce, Měsíce a Mléčné dráhy lze předem naplánovat ideální dobu pro cestu. "Mimochodem, tato část je pro mě nejméně zábavná," přiznává Antenore, "ale je velmi důležitá, abych mohl na místě realizovat své nápady."

Fotoaparát GFX 100 má obrovský kontrastní rozsah. Přesto se v kritických motivech používají odstupňované filtry, které snižují kontrasty v obraze a zabraňují "přepalování" světel a "utopení" stínů. Používá také šedé ND filtry k dosažení nízkých časů závěrky během dne. V jiných situacích Antenore vytváří expoziční řady. Obecně by se jeho pracovní metoda dala shrnout jako obrovské expoziční série. V průběhu mnoha hodin vytváří četné varianty téže fotografie za různých světelných podmínek. Vlastní snímek pak vzniká v dalším kroku - postprodukci.

Snímek vzniká v postprodukci

Po fotografování se Antenore vrací do své digitální temné komory, kde na něj čeká monitor ColorEdge CG2700X. Zde je úkolem prohlédnout si snímky a najít základní náladu, na které lze založit hotový snímek. Antenore pak postupně přidává jednotlivé obrazové prvky z jiných snímků, například pro zvýraznění stínů či světel nebo pro doplnění noční oblohy o Mléčnou dráhu, která mohla být pořízena několik hodin po základní expozici. "Nakonec musím sladit množství dílků skládačky tak, abych vytvořil věrohodnou, harmonickou celkovou světelnou náladu, a tím i hyperrealistický obraz," vysvětluje Antenore největší výzvu své pracovní metody. V závislosti na počtu použitých jednotlivých expozic vyžadují Antenoreho snímky v průměru 2-3 hodiny zpracování obrazu. Složité motivy však někdy zaberou i celý pracovní den. Antenore nedávno na svých webových stránkách zveřejnil panel Photoshopu, který lze použít k výraznému zjednodušení mnoha jeho složitých kroků při úpravách.

Monitor ColorEdge CG2700X od společnosti EIZO zde hraje hlavní roli. "Moje snímky jsou hyperrealistické, ale pokud jde o monitor, dávám přednost naprosto přesnému, realistickému zobrazení," vysvětluje Antenore. "Chci, aby mi monitor přesně zobrazoval můj soubor. A to tak, jak aktuálně vypadá. Ne barevnější, ne kontrastnější a ne ostřejší, než ve skutečnosti je." To, co zní tak samozřejmě, je však spíše specialitou, jak vysvětluje Antenore: "Na mém MacBooku je zobrazení obrazu také poněkud hyperrealistické. Příliš barevný, příliš kontrastní, příliš ostrý. To sice vypadá hezky, ale při úpravách obrázků to není to, co potřebuji. A pak je tu ještě lesklý displej, který mi často vadí."

Kromě naprosto barevně přesného zobrazení obrazu oceňuje fotograf Antenore ostré zobrazení obrazu monitoru 4K, dokonalou homogenitu po celé ploše displeje a vestavěný kalibrační senzor. "Model CG2700X mi dává absolutní jistotu, že se na přesnost zobrazení obrazu mohu vždy stoprocentně spolehnout. Mohu tedy důvěřovat svým očím. Nastavil jsem si monitor tak, aby se v pravidelných intervalech sám kalibroval, takže to nemusím dělat sám a nemusím na to myslet," vysvětluje Antenore a pokračuje: "Čas, kdy sedím před počítačem, tak mohu využít k postprodukci snímků a plánování nových záběrů a nemusím ho ztrácet údržbou monitoru."

Jako technicky založený tvůrce se Antenore neomezuje pouze na vytváření snímků pomocí fotoaparátů. Již několik let pracuje také s generativní umělou inteligencí (AI). „Tady jsem stále ve fázi učení. Ale je fascinující, že mohu od základu vytvářet vizuální díla, která jsou zcela produktem mé vlastní představivosti a kreativity,“ vysvětluje Antenore.

Vlastní kreativita v obrazech uměle vytvořených počítačem může na první pohled znít rozporuplně, ale při bližším pohledu se ukáže paralela s fotografií: fotograf se setkává se situací, kterou pak vytváří podle svých tvůrčích možností, např. volbou úhlu pohledu, výřezu obrazu, expozičního času a clony, a vytváří tak svůj vlastní obraz. I v případě snímků generovaných umělou inteligencí vytváří umělá inteligence na základě briefingu, tzv. podnětů, nejprve snímek, který sice může zobrazovat požadovanou situaci, ale pravděpodobně neodpovídá přímo představám tvůrce. Následně je nutné podněty upravit nebo změnit výsledek pomocí tzv. techniky řetězení podnětů, dokud nesplní přání uživatele. Antenore pak často kombinuje výsledek se svým běžným pracovním postupem úpravy snímků a upravuje a modifikuje snímky, dokud hotové dílo nesplňuje jeho očekávání.

Na otázku, zda si fotografové neřežou větev, na které sedí, Antenore odpovídá: "Umělá inteligence je tady, je stále rozšířenější, lepší a lepší a zároveň jednodušší na používání. Nehodlá zmizet! A v tomto kontextu AI neznamená jen generativní AI, kterou používám k vytváření obrázků z ničeho. AI lze také použít k urychlení a zjednodušení mnoha kroků zpracování obrazu. Zde vidím v AI jednoznačně velkou příležitost. Ale samozřejmě existují oblasti fotografie, kde generativní AI zkomplikuje život. Zde vidím například mikrostockovou fotografii. Agentury jsou v současné době zaplaveny snímky s AI, ale jakmile kupci snímků pochopí, jak mohou sami generovat snímky s AI, může zde vzduch značně prořídnout. 

Ale jako kreativec nemohu sedět se založenýma rukama a nezabývat se novým vývojem. Spíše bych z toho vyvodil závěr, že se musím tématy zabývat do hloubky a využívat možností, které nové technologie nabízejí, místo abych ustrnul na místě kvůli možným rizikům. Koneckonců, nikdo mi nemůže vzít to, co mě definuje jako člověka-umělce, mou kreativitu, mou vizi a mé schopnosti. A nakonec nezáleží na tom, jaké nástroje k tvorbě snímků používám. A tady se kruh uzavírá, pokud jde o monitory: i zde nezáleží na tom, zda byly obrazové soubory vyfotografovány, nebo pořízeny na popud. Požadavek na monitor zůstává vždy stejný: zaručit naprosto přesné zobrazení obrazového souboru. A to můj monitor EIZO splňuje."